Ceny pohonných hmot opět rostou - opět zajímavý komentář Ivana Hofmana

Ceny pohonných hmot se v těchto dnech šplhají k historickým rekordům. Pokud je důvodem dluhová krize, padající měna a chamtivý stát, pak dlouho lépe nebude. Naopak už se mluví o tom, že by nafta brzy mohla být i za 38 korun za litr. A proč ne za 40 anebo za 50? Bude za tolik, kolik jsou ochotni řidiči zaplatit a zatím to nevypadá, že by se lidé kvůli drahému provozu automobilů zbavovali. Automobilů naopak stále přibývá. To, čeho jsme svědky u zdražování nafty, ale rovněž elektřiny, plynu, dřeva, uhlí, je ve skutečnosti zvyšováním nákladů na provoz. Je jasné, že občanova peněženka není nafukovací, takže zdražování energií způsobuje, že peníze chybí na investice. Jelikož na investice kvůli drahému provozu nelze našetřit, pořizují se investice na dluh, který se ovšem kvůli drahému provozu obtížně splácí. Jinak řečeno drahá nafta není pouze důsledkem krize, je také její příčinou. Čím dražší je provoz, tím menší je spotřeba, s klesající poptávkou se snižuje výroba, takže klesne i zaměstnanost anebo zaměstnaným klesne výplata. Drahá nafta nás prostě přijde draho, přestože na doplnění nádrže si i za tíživé situace odtrhneme od úst. Nestřídmý občan je pak viníkem krize pouze zdánlivě. Ve skutečnosti jsou to politici, kteří nehorázně zdaňují energie, aby pak veřejné prostředky mohli nalévat do nesčetných černých děr. Nepochybně existuje přímá úměra mezi výběrem daní a jejich rozkradením. Pokaždé, když na čerpací stanici platíme za benzín a naftu, je vhodné si připomenout, že nás právě okrádají naši ministři, poslanci a senátoři. Anebo že zrovna sponzorujeme svou zkorumpovanou vrchnost. Na benzínce tedy nejsme jen za chudáky. Jsme i za pitomce.

Komentář Ivana Hofmana

Donedávna nenápadného, téměř až neviditelného ministra Kocourka jsou ze dne na den plné noviny. Propírají ho už kromě žurnalistů a opozice i straničtí kolegové a koaliční partneři. A podle znalců zákulisí ODS to má pan Kocourek jako ministr nahnuté. Prý za sebou nemá v ODS žádnou vlivnou partu, která by ho podržela. ODS pak po dlouhé době mírně narostly volební preference a riskovat, že opět klesnou kvůli Kocourkovi, asi občanští demokraté nebudou. Kocourkův problém není v tom, že jeho maminka před třemi lety přišla k hezkému jmění a má problém vysvětlit jak. Kocourkův problém je, že to na něj někdo nažaloval. Politici se totiž už nějakou dobu u nás nedělí na čestné a nepoctivé. Dělí se na ty, kterým se nic nedokázalo a na ty, kteří byli chyceni na hrušce. Kocourkovi spolustraníci pak od něj dají ruce pryč nikoli proto, že jak to vypadá, přijal jakousi odměnu, provizi či úplatek, nýbrž proto, že se u toho nechal chytit. Trest ho čeká za trestuhodnou neobratnost. Z odhalení a vytrestání jednoho Kocourka nemá cenu se radovat. Určitě nejsme svědky respektu k občanovi, obnovy politické odpovědnosti ani kajícnosti hříšníků. Odepsáním Kocourka se nic neřeší, nic nenapravuje, pokud se nezmění systém, který umožňuje neprůhledné čachry, na jaké právě pan Kocourek dojíždí. A ten systém se nezmění. Lidem, kteří se snaží zpeněžit svůj vliv a za odměnu dělají movitým zájemcům všelijaké laskavosti, stojí za to riskovat. Třeba pan Kocourek přijde o ministerské křeslo, ale ty milióny jeho mamince nikdo nevezme. Jakmile pan prezident přijme jeho demisi, média o něj ztratí zájem a pojede se dál. Řečeno s básníkem: močálem černým kolem bílých skal.

Komentář Ivana Hofmana

Jak rozumět ohlášené zdržovací taktice, kterou v parlamentu chystá opozice? Odpůrcům vládou prosazovaných zákonů mohou obstrukce připadat odůvodněné, neboť míří proti pochybné reformě. Zdržování ale přijetí zákonů neodvrátí a je v praxi na nic. Obstrukce jsou vlastně projevem bezmocnosti. Lidé co dlouze řeční, aniž by to mělo hlavu a patu, působí navíc trapně, bez ohledu na jejich záměr či zaměření. Když politikům chybí vkus a vychování, budí to u občanů stejnou nevoli, jako když jim chybí zásady a inteligence. Místo opozičního cirkusu by lid znechucený poměry uvítal opoziční alternativy. To nejmenší, co se dá občanům bez obstrukčních ubohostí slíbit, je návrat k současné praxi. Bylo by zcela korektní a srozumitelné, kdyby opozice po prohraném hlasování suše oznámila: zrušíme, co vláda zavádí, a zavedeme, co vláda zrušila. Lépe by samozřejmě působilo, kdyby opozice místo negace přišla s lepším řešením. A ideální by bylo, kdyby se poslanecká sněmovna jako celek uměla chytrého řešení dobrat společně. Už dlouho jsme svědky toho, jak parlamentem procházejí normy špatné, vůči občanům nepřátelské, bez ohledu na to, kdo zrovna vládne. Vesměs se jedná o rozhodnutí nevratná, takže také u dnes schvalovaných reforem se dá předpokládat, že budou platit tak dlouho, než je poslanci nahradí ještě horšími. Předem rovněž můžeme počítat s tím, že další zhoršování špatného stavu bude tradičně provázeno nevkusnými opozičními obstrukcemi. Na té kontinuitě nevratné špatnosti a trapnosti je ovšem pozoruhodné, že to vždycky nějak přežijeme. Jen atmosféra se mění. Občan se od zklamání vrchností přes zlobu na vrchnost dopracoval k tomu, že vrchností pohrdá.

Liturgická památka Jana Pavla II. připadne na 22. října

Na základě dekretu, který v pondělí 11. dubna 2011 vydala vatikánská Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, se liturgická památka Jana Pavla II. bude v Římě a v celém Polsku slavit vždy 22. října. Pokud jde o ostatní místní církve a řeholní řády, mohou prostřednictvím diecézního biskupa či generálního představeného řádu požádat o zařazení této liturgické památky do vlastních liturgických kalendářů.

Praha: Dekret, který uznává „výjimečný charakter“ papežova blahořečení, upravuje veřejné liturgické oslavy spojené s beatifikací Jana Pavla II., která proběhne v neděli 1. května ve Vatikánu. Ačkoliv se děkovné mše svaté po beatifikaci mohou slavit jen v místech, kde blahoslavený žil, povolil Vatikán, aby se děkovné mše mohly slavit během celého roku i v místních církvích po celém světě. Datum děkovné mše svaté v jednotlivých diecézích určí příslušný diecézní biskup, pro řeholní kongregace a řády tak učiní jejich představený. Tyto bohoslužby však mohou být slaveny pouze do 1. května 2012.

V římské diecézi a všech polských diecézích bude 22. říjen – den, kdy se v roce 1978 kardinál Karol Wojtyła ujal jako Jan Pavel II. úřadu římského biskupa – automaticky zařazen do liturgického kalendáře jako památka. Ostatní místní církve a řády však mohou rovněž požádat o dovolení zařadit tuto památku do svých liturgických kalendářů. Kostely v diecézích, kde se slaví liturgická památka, mohou být pojmenovány po Janu Pavlu II., pro ostatní ale musí Vatikán vystavit indult (dovolení).

Dekret rovněž obsahuje text vstupní modlitby, která bude použita při liturgických oslavách a děkovných mších, ostatní liturgické texty budou vzaty ze společné památky duchovních pastýřů – papežů. Neoficiální překlad vstupní modlitby od České sekce Vatikánského rozhlasu zní: „Bože, bohatý v milosrdenství, který jsi povolal blahoslaveného papeže Jana Pavla II., aby vedl celou tvoji církev, uděl nám, abychom v síle jeho učení s důvěrou otevírali svá srdce spásonosné milosti Krista, Vykupitele člověka. Neboť on s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha svatého po všechny věky věků.“

Jan Pavel II. bude blahořečen 1. května 2011

Tiskové středisko Svatého stolce dnes (14. 1. 2011) zveřejnilo zprávu o blahořečení služebníka Božího Jana Pavla II.  (Karola Wojtyły) dne 1. 5. 2011 ve Vatikánu. Mši svaté bude předsedat Benedikt XVI.

Vatikán: Svatý otec Benedikt XVI. dnes přijal na soukromé audienci kardinála Angela Amata S.D.B., prefekta Kongregace pro blahořečení a svatořečení, během které papež pověřil kongregaci k vyhlášení dekretů, týkajících se uznání zázraků, mezi nimi i služebníka Božího Jana Pavla II. Mše svatá k blahořečení, které bude předsedat papež Benedikt XVI., se bude konat 1. května 2011 o II. neděli velikonoční (neděle Božího milosrdenství) ve Vatikánu.

Jsem rád, že se arcibiskup Duka k tomu veřejně vyjádřil

Vyjádření arcibiskupa Duky k podpisu deklarace na MK ČR

12. 1. 2011, 15:40

Dnes odpoledne (12. 1. 2011) podepsal arcibiskup Dominik Duka, předseda České biskupské konference (ČBK), spolu se synodním seniorem Joelem Rumlem, předsedou Ekumenické rady církví (ERC), JUDr. Tomášem Krausem, tajemníkem Federace židovských obcí (FŽO), a ministrem kultury MUDr. Jiřím Besserem deklaraci, podle které se nebude zvyšovat objem finančních prostředků na platy duchovních v letech 2011-2014.

Praha: Pražský arcibiskup Dominik Duka OP, předseda České biskupské konference (ČBK), k dnešnímu významnému kroku, který se uskutečnil na Ministerstvu kultury ČR, řekl: "Tato dohoda je odpovědí na současnou ekonomickou situaci, kdy i církve a náboženské společnosti chápou potřebu úsporných opatření a současně dávají touto dohodou vládě možnost zodpovědně sestavovat rozpočet po dobu jejího úřadu. Pro samotné církve je to také výzva k určité hospodárnosti jak v oblasti počtu pracovních sil, tak v hledání určité formy ohodnocování jejich zaměstnanců na základě schopností a kvality. Současně lze říci, že tato dohoda souvisí s přípravou dalších jednání, která jsou v tomto roce mezi církvemi a státem na obzoru." Arcibiskupa Duku doprovázel při této příležitosti Ing. Karel Štícha, hlavní ekonom Pražského arcibiskupství.